Trocha teorie (psychologické, didaktické i právnické)

11 dobrých důvodů, proč využívat obrázky v jazykové výuce

Kvalitní ilustrace jsou dnes nedílnou součástí každé dobré jazykové učebnice. Přesto si ale ne vždy plně uvědomujeme sílu obrázků a to, jak mohou jednoduše udělat naše lekce efektivnější a zábavnější. Několik neocenitelných vlastností jsem sepsala v dnešním článku.

Poslední aktualizace 1.1.2018  |  Iva Benediktová  |  Trocha teorie (psychologické, didaktické i právnické)

1 Minimalizace zprostředkujícího jazyka

Schválně, zkusili jste si někdy vést výuku jen v cílovém jazyce? Ani slovo česky? Jde to, ale je to samozřejmě mnohem náročnější jak pro studenty, tak i pro učitele. Myslím si, že právě obrázky mohou zprostředkující jazyk (v našem případě češtinu) do určité míry nahradit. Zvláště při prezentaci a procvičování slovní zásoby nám vizuální podněty bohatě postačí a studenti nemusí neustále „přepínat mozek“ mezi oběma jazyky. Někdy se dokonce můžeme dostat do situace, kdy budeme mít ve skupině studenty různých národností, tedy s různými mateřskými jazyky. A pak teprve poznáte skutečnou moc obrázků.

2 Upoutají pozornost

Pokud dáte dítěti úkol, aby si vybralo nějakou knížku, první, co ho zajímá, je to, zda jsou v ní obrázky. A znám i několik dospělých, kteří jsou na tom úplně stejně. Proč asi? Obrázky se nám na první pohled mohou líbit, a tak zapůsobí na naše emoce. Dopředu nám sdělí, o čem text asi bude, a když nás obrázek zaujme, máme větší chuť do čtení. Stejně tak nás upoutají i obrázky prezentované učitelem. I ty mohou zapůsobit na naše emoce a my budeme mít větší chuť. Do učení.

3 Dokážou zpestřit výuku

Jazyková výuka je většinou založena na práci s texty. Čteme texty, píšeme texty, opravujeme texty, překládáme texty. Každá jiná aktivita přináší zpestření. Zpestření výuky s sebou přináší větší zájem, pozornost a zvýšení motivace. Navíc práce s obrázky nabízí nepřeberné množství aktivit a her, které skutečně dokážou „narušit“ zaběhlé stereotypy.

4 Zapojení emocí, zábava

Obrázky v nás dokážou na první pohled vzbudit emoce – pobavení, veselost, smutek, překvapení, znechucení, strach. Základem úspěchu při výuce je jejich vhodný výběr. Pokud najdeme ty nejzajímavější, nejvtipnější a takové, které zaručeně vyvolají pozitivní emoce, máme vyhráno. Přinesli jste někdy do výuky kreslené vtipy, komiksy nebo fotografie z filmů? Myslím, že není potřeba dlouze vysvětlovat, že zapojení kladných emocí do výuky vede k lepšímu a rychlejšímu osvojení probírané látky.

5 Názornost

Po větší názornosti ve výuce i za pomoci obrázků volal už před téměř 400 lety Jan Amos Komenský. Když čtete v učebnici například o spalovacím motoru nebo o stavbě živočišné buňky, díky ilustraci si vše lépe představíme a snáze pochopíme. Ale potřebujeme si někdy něco „lépe představit“ ve výuce jazyka? Určitě! Popíšu vám alespoň dvě situace, které jsem zažila a zažívám.

1) První situaci bych označila pracovním názvem „JEDU NA AUTĚ“.

Týká se případů, ve kterých se cílový jazyk liší od jazyka zprostředkujícího (mateřského). Proto se například většina angličtinářů uchyluje k nákresu časových os, vždy když vysvětluje nějaký nový slovesný čas. Proto já nikdy neodolám a nakreslím svým studentům, cizincům, to, co přesně znamená, když česky řeknou: „Jedu na autě“ nebo „Jdu do toalety.“ Věřte mi, pak si na to dávají opravdu větší pozor.

Poslední dobou vážně uvažuji nad tím, že místo kreslení těchto velmi častých chyb si vytisknu výstižné fotky. Ušetří mi to čas ;-)

Autor: Nathan Wong

Zdroj: https://www.flickr.com/photos/nathan-w/3951169386/in/album-72157622446823334/

Užito v souladu s licencí CC BY 2.0

2) Druhou situaci asi nejlépe vystihuje moje příhoda s CELEREM.

Může se totiž někdy stát, že slovní vysvětlení (ať už ve zprostředkujícím, nebo v cílovém jazyce) nebude dostačující pro pochopení významu určitého slova. Vzpomínám si na situaci, kdy jsem si se svými studenty, cizinci, povídala o tradiční české kuchyni. Přinesla jsem jim mimojiné i recept na svíčkovou. Nikdy předtím mě ale nenapadlo, jaký problém s sebou může přinést slovo „celer“. Snažila jsem se jim vysvětlit, co to vlastně je. Nic. Dopodrobna jsem jim česky popsala, jak vypadá. Nic. Jak se pěstuje a k čemu se ještě používá. Nic. Hledali jsme to slovo ve slovnících. Nic. Tak jsem povolala na pomoc Google a „vygooglila“ jsem obrázek celeru. Studenti na něj hleděli s úžasem! Proč? „To se taky jí? My jíme jen to zelené a ten kořen vždycky vyhodíme...“

6 Obrázky nemluví žádným konkrétním jazykem

Další výhodu ocení zejména učitelé, kteří vyučují více jazyků, a učitelé vyučující jazyky méně rozšířené. Jednu kolekci kvalitních obrázků využijí totiž při jakékoli výuce. V současné době rozvoje internetu můžeme také využívat pro hledání a úpravu obrázků nejrůznější webové aplikace (vyhledavače, alba, fotobanky, prezentace). Ty jsou sice provozovány zejména na anglicky psaných serverech, jejich výsledky jsou ale univerzální.

7 Jeden obraz vydá za 1000 slov

To prý říká jedno staré čínské přísloví. Možná si ale říkáte, tak proč mám obrázky používat, když bych radši od svých studentů těch 1000 slov slyšel. Dobrá otázka, máte pravdu. Proto obrázky používejte tehdy, když ušetří vaše slova a podnítí verbální projev studenta. Pomocí obrázku ušetříme čas na důležitější věci, nezdržujeme se popisem situace nebo zdlouhavou charakteristikou. Stačí jeden obrázek a všichni chápou, o čem mluvíte. Ano, všichni. To je další výhoda obrázku – všichni si představí to samé. Když čtete text, každý si představí něco jiného, protože má jiné zkušenosti, jiné zážitky, jiné prekoncepty. Nehledě na to, že pokud někdo nerozumí některým slovům v textu, jeho představy jsou jaksi „v mlze“. Použitím obrázku zaručíme stejné představy, které využijeme při výukových aktivitách.

Máte tedy na výběr z těchto dvou možností:

Situace číslo 1

Učitel: "Představte si tuto situaci. Vejdete do prázdné kavárny, kde je jediný host. Je to mladá atraktivní žena, blondýnka, která sedí u stolu a před sebou má kelímek s kávou. Drží v ruce mobilní telefon a znuděně sleduje displej, patrně surfuje na internetu nebo si čte SMS. Jak byste ji oslovili a navázali rozhovor?

Student: "Co to je kelímek?"

Situace číslo 2

Zdroj: Pixabay.com

Učitel: "Představte si tuto situaci. Vejdete do prázdné kavárny a uvidíte tuto ženu. Jak byste ji oslovili a navázali rozhovor?" (ušetřeno 36 slov, více prostoru pro studenty :-)

Takže kterou možnost si vyberete?

8 Rozvíjíme kreativní myšlení

Hodně času ve výuce často zabírá vyplňování gramatickým cvičení. Ty vyplníme buď správně, nebo špatně. A to jen díky nebo kvůli levé mozkové hemisféře, která zodpovídá za naše logické myšlení a práci se slovy. Abychom zajistili studentům rovnoměrný rozvoj jejich mentálních schopností, musíme zařazovat i aktivity stimulující pravou mozkovou hemisféru. Stačí využít aktivity a hry, které rozvíjejí naši kreativitu a vybízejí ke hledání nejrůznějších řešení. Nu a obrazový materiál se hodí výborně pro tento typ práce. Ať už obrázek popisujeme, vypravujeme podle něj příběh nebo vymýšlíme komiksové dialogy, vždy je jen na nás, jaká slova použijeme a jak originální bude výsledek. Nemůže se nám tedy stát, že dva studenti vymyslí úplně stejný text. (Tedy pokud ho samozřejmě od sebe neopíšou, že?)

9 Pomohou studentům s vizuální pamětí

Někdo se učí tak, že si nové slovo desetkrát napíše, někdo ho musí desetkrát vyslovit nahlas a někdo si vybaví před sebou stránku, kde to měl vše napsané či nakreslené. Tomu se říká vizuální paměť. Znázorňovat informace vizuálně zajímavě ale určitě pomůže všem studentům. Stačí používat schémata, grafy, myšlenkové mapy, symboly a vhodné ilustrace.

10 Umožňují efektivní výuku ve skupině různě pokročilých studentů

Pokud máme v jedné skupině studenty rozdílné pokročilosti, je příprava hodiny a její realizace vždy mnohem náročnější. Navíc je velmi těžké zapojit všechny studenty najednou. Použití obrázků je jedním z možných řešení.

Obrázky totiž nemají jasně danou jazykovou úroveň, jako je to například u psaného textu nebo u videa. Studenti komunikují na té úrovni, která je jim vlastní, a je tak možné pracovat i s různými pokročilostmi v rámci jedné skupiny. Když například popisujeme obrázek, méně pokročilí studenti tvoří jednodušší věty, pokročilé studenty podněcujeme k tvorbě složitějších souvětí a k užívání bohatší slovní zásoby.

Zdroj: Pixabay.com

Mírně pokročilý student: "V obývacím pokoji je červený gauč, malý stůl, skříň a tři lampy. Na zdi visí tři obrazy."

Pokročilý student: "Tento obývací pokoj je zařízen celkem staromódně. Uprostřed místnosti stojí pohodlný červený gauč, na kterém jsou dva polštáře z květované látky. U zdi stojí prosklená skříň, ve které jsou vystaveny porcelánové servisy. Porcelánové talíře a vázy můžeme vidět po celém pokoji. Myslím si, že majitel tohoto domu bude určitě starší muž, který je nadšeným sběratelem porcelánu..."

11 Sami studenti to ocení

Tento zajímavý a rozhodně nezanedbatelný důvod jsem si vypůjčila z knihy Moderní vyučování (1996). Její autor Geoffrey Petty zde říká, že použití obrázků je projevem učitelova zájmu. Studenti prý opravdu sami poznají, že chcete, aby se něco naučili a aby byla hodina zábavnější a zajímavější.

Tak ještě někdo o síle obrázků pochybuje?